Je to takový český folkór, nedívat se moc kolem sebe. Co na tom, že Slovensko i Maďarsko už několik let úspěšně používá informační systémy pro elektronické dálniční známky. Architekti českého řešení pravděpodobně vypíchli česká specifika, jako např. evidenci dálničních známek pro bezpečnostní složky apod., aby navrhli vskutku unikátní software. Nicméně i kdybych se zachoval korektně a vůbec nepřemýšlel o tom, že by tato zakázka mohla mít nějaké vedlejší příjemce financí, 400 milionů je opravdu, ale opravdu, monumentální.
Za více než 20 let, co pracuji v softwareových firmách, jsem v různých českých i mezinárodních týmech realizoval velké logistické, obchodní, soudní i průmyslové systémy. A upřímně, nedokážu si představit systém za téměř půl miliardy, který by měl sloužit k tak jednoduchému úkolu.
Ano, chápu že součástí dálničního IS jsou integrace s jinými informačními systémy, systémy pro rozpoznání obrazu (rozuměj SPZ) a samotná evidence prodaných produktů (dálničních známek). To jsou ale všechno technologie dávno bezpečně zvládnuté a existující ve formě komponent, které se dají komerčně koupit na trhu. Dobrá SW firma nevyvíjí ale integruje komponenty, resp. vyvíjí tam, kde je to potřeba. Neměl jsem možnost vidět strukturu nabídky, ale předpokládám, že značnou část nákladů tvořil hardware, tedy kamery, servery a celková infrastruktura. Nedokážu si představit takovou sumu, můžu se jen domnívat, jak extrémně vysoké musely být cenové kalkulace v nabídce. Bylo by zajímavé znát detaily nabídky.
A teď hackaton. Pro čtenáře, kteří nejsou zběhlí v IT terminologii, hackaton je většinou veřejná událost, trvající několik hodin až dnů, kde se sejdou vývojáři a snaží se co nejrychleji dospět k realizaci nějakého zadání. Většinou je výsledkem koncept software, který demonstruje možnosti , kudy se ve vývoji ubírat. Mnohdy také objevuje nové talenty, někdy vidíme celé týmy nezávislých vývojářů snažící se prosadit nějaký koncept, produkt nebo komponentu.
Užitečnost hackatonů je zřejmá, především v soukromém sektoru ji využíváme často. Je to skvělé místo k setkávání, sdílení znalostí a hledání talentů.
Ale upřímně, je extrém pomocí hackatonu seriózně nabízet řešení pro státní správu. Je to naprosto zbytečné a i autoři musí vědět, že to bude vnímáno spíš jako jejich (skvělý) marketingový tah, jak se zviditelnit.
Takový informační systém není třeba vymýšlet, jsou jich desítky, včetně řešení s pokročilými funkcemi v oblasti zabezpečení (cybersecurity), požadovaných funkcí a použitelnosti.
Stačí se porozhlédnout kolem sebe a na ministerské úrovni se zeptat okolních států, jak to dělají, kde vidí problémy a chyby a jak nejefektivněji takový systém naimplementovat.
Ale, my po česku jedeme ode zdi ke zdi. Tady ale nepomůže nic jiného, než rozbít stávající mechanismy státní správy, koncentrovat IT zakázky do samostatného subjektu, který bude nejen transparentní vůči trhu a veřejnosti, ale který bude především kompetentní bez jakýchkoli vazeb na existující či budoucí dodavatele.